Jan Hus

17. dubna 2008 v 20:10 |  Referáty

Jan Hus

Co s referátem

asi 1371, † 6. 7. 1415

Ceský reformátor. Pocházel zrejme z Husince u Prachatic; od roku 1390 studoval na univerzite v Praze, 1393 bakalár a 1396 mistr svobodných umení, 1404 bakalár teologie, od roku 1398 sám vyucoval na artistické fakulte. V roce 1400 byl vysvecen na kneze, 1401 - 02 dekan artistické fakulty, od 1402 kazatel v Betlémské kapli na Starém Meste pražském, 1409 - 10 rektor univerzity v Praze. Predstavitel a vudce ceského reformního hnutí, usilujícího o nápravu krestanské církve a spolecnosti dusledným respektováním novozákonních ideálu. V tomto mu byl vzorem anglický myslitel J. Viklef, jehož názory o nutnosti zbavit církev pozemkového majetku zásahem svetské moci a obnovení jejího apoštolského poslání sdílel. Získal podporu vlivných kruhu, vcetne predních osobností královského dvora Václava IV., i cásti pražského obyvatelstva. Od roku 1408 mel on i jeho prívrženci stále castejší konflikty s ideovými protivníky, mezi než patrili predevším nemectí mistri na univerzite v Praze a ceská církevní hierarchie. Vydáním Dekretu kutnohorského 18. 1. 1409, kterým Václav IV. zajistil ceskému univerzitnímu národu hlasovací prevahu, reformní skupina v cele s Husem v zápase o pražskou univerzitu zvítezila. V roce 1410 pražský arcibiskup Zbynek Zajíc z Hazmburka dal spálit exempláre Viklefových spisu, což byl pocátek kampane proti Husovi, jenž odmítl predvolání k procesu pred rímskou kurii. V roce 1412 po protiodpustkové afére ztratil podporu Václava IV. a po vyhlášení interdiktu nad Prahou 1412 opustil mesto a žil pod ochranou šlechtických príznivcu na venkove, nejprve na Kozím hrádku u Sezimova Ústí, poté na hrade Krakovci u Rakovníka, odkud v ríjnu 1414 odjel na obecný koncil do Kostnice; zde byl v listopadu 1414 uveznen a poté postaven pred koncilní soud, který shledal nekteré clánky jeho ucení kacírskými. Když Hus odmítl své názory odvolat, byl odsouzen a upálen. Jeho smrt posílila v ceských zemích reformní hnutí, jež prerostlo v husitskou revoluci. Autor spisu, z nichž nejvýznamnejší byly Knížky o svatokupectví - kritika fiskalismu rímské církve, Vyloženie sv. ctení nedelních (Postila), O poznání cesty pravé k spasení (Dcerka), O šesti bludech a De ecclesia (O církvi), v níž krestanskou církev nechápe jako instituci, nýbrž jako spolecenství verících, rídících se Božím zákonem a predurcených ke spasení. Oproti latine vyzdvihoval úlohu materského jazyka; ve snaze priblížit jej lidu zjednodušil ceský pravopis, zavedl diakritická znaménka. Velký ohlas mely jeho listy; autorství spisu De ortographia Bohemica (O ceském pravopise) je nejisté.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama